Při výběru kotle ústředního topení rozhoduje nejen dostupnost a cena paliva, ale také míra komfortu při jeho obsluze.
Kotle jsou stále více provázány s topnou soustavou a ohřevem teplé užitkové vody tak, aby zajistily co nejlepší regulovatelnost pro pohodlí a úsporu paliva. A to bez ohledu na to, zda čerpají energii z biomasy, plynu či elektřiny.
Výrobci kladou stále větší důraz na ekologickou stopu, kterou za sebou energetické zdroje tepla zanechávají. Novou konstrukcí ohnisek a způsobem spalování biomasy snižují míru emisí, využívají latentní teplo spalin zemního plynu a zvyšují účinnost kotlů i přesto, že energetické nároky našich příbytků díky novým oknům a zateplení klesají.
Způsoby teplovodního vytápění
Existují dva způsoby teplovodního vytápění. Vysokoteplotní pracuje s teplotami topné vody v rozmezí od 60 do 90 stupňů. K předávání tepla do místnosti využívá radiátory umístěné pod stavebními otvory v obvodových stěnách budovy. Zahřátý vzduch přirozeně cirkuluje v místnosti a vytváří teplotní rozdíly mezi podlahou a stropem místnosti. Nejpřirozenější je pro kotle na biomasu s velkým objemem topného média v budovách s vysokými tepelnými ztrátami.
Nízkoteplotní vytápění využívá podlahových a stěnových rozvodů, ve kterých cirkuluje voda s teplotou od 30 do 50 stupňů. Nejčastěji je spojováno s plynovými kondenzačními a elektrickými kotli či tepelnými čerpadly. Nejednou s podporou solárních článků. Výhodou je rovnoměrné rozložení tepla v místnosti a stabilní setrvačnost. Nacházíme jej v budovách s nízkými tepelnými ztrátami. Je-li otopná soustava doplněna o akumulační zásobníky, lze při nízkoteplotním vytápění využít i kotle primárně určené pro vysokoteplotní provoz.
Kombinované řešení je vhodnější
V jednom topném systému lze kombinovat více tepelných zdrojů a spojovat staré technologie s novými. V moderních systémech dokáží solární panely v zimních měsících zajistit předehřev vody ve zpátečce pro nízkoteplotní kondenzační kotel, což sníží spotřebu plynu přibližně o třetinu. Podobně lze stará litinová kamna na pevná paliva doplnit plynovým kotlem tak, aby se topení plynu samočninně spustilo tehdy, když je to nutné. Zatímco během silových hodin dne vykryje přestávky v topení dřevem, v noci a během nepřítomnosti rodiny v domě zajistí jeho temperování. Stejným způsobem lze využít v nízkoenergetických budovách doplňkového elektrického topení.
Kombinované systémy pracují stejně jako bivalentní ohřívače vody – bojlery. Využívají teplo z kotle na pevná paliva či soláru a zbytek energie potřebné k ohřevu vykrývají v případě potřeby z elektrické sítě.
Uhlí, dřevo, biomasa
Jednoduché kotle na pevná paliva v průběhu let zvýšily účinnost spalování, snížily emise a teplotu spalin. Ocelové jsou určeny pro spalování kusového dřeva, štěpky, briket a hnědého uhlí, litinové zvládnou také černé uhlí a koks. Jejich výhodou je jednoduchost a všestrannost, nevýhodou nutnost přikládání ve dvou- či tříhodinových intervalech. Výkon lze regulovat pouze částečně omezením přívodu vzduchu. Jsou tou nejnižší investicí tam, kde je dostatek levného paliva. Za příplatek získáte automatický zásobník na uhlí, který vás zastoupí, když jste v práci.
Zplyňovací kotle s podporou ventilace a elektroniky uskutečňují pyrolýzu dřeva pro jeho dokonalejší spalování. Vyrábějí dřevoplyn a minimalizují množství popela. Díky promyšlenému systému spalování se prodlužuje interval mezi dvěma přiloženími na pět až šest hodin a elektronika umožňuje dokonalejší regulaci výkonu. Dřevo však musí být dokonale proschlé, což znásobuje nároky na jeho skladování. Trvá dva roky, než syrové dřevo uvolní vlhkost.
Peletové kotle jsou automaty, které lze programovat tak, aby se bez obsluhy přizpůsobily chodu domácnosti. Palivo ve formě granulí ze dřeva, slámy či jiných agromateriálů posouvají ze zásobníku do topeniště, jehož součástí je elektrické zapalování. Malý zásobník má dostatečný objem na sedm až deset dní topení. Na trhu jsou však také řešení, která odebírají pelety ze síla v suterénu. Peletový kotel nabízí komfort, je však nákladnou investicí, která vyžaduje používání cetifikovaných pelet s normovanými vlastnostmi.
Plyn bez omezení
Plynové kotle nerozlišují mezi tím, zda odebíráte zemní plyn přes přípojku z rozvodné sítě, nebo máte ve dvoře zásobník s propanbutanem. Ty snadněji využívají spalné teplo plynu k ohřevu topného média a teplé užitkové vody. Jejich výkon je snadno regulovatelný, vyplatí se experimentovat is takovými způsoby řízení, jakými je ekvitermika. Obvykle se používají v kombinaci s radiátorovými topnými tělesy.
Kondenzační kotle využívají latentní teplo, které lze získat při kondenzaci vodních par vznikajících při hoření. Jsou výhodné všude tam, kde se využívají nízkoteplotní topné systémy, jako je podlahovka či stěnové topení. Díky tomu lze dosáhnout 20- až 30% úspory paliva, což může být více než při zateplení domu.
Kotle se liší provedením a výbavou. Na trhu jsou kotle stacionární a závěsné, některé jsou určeny výhradně k topení, jiné mají zabudovaný zásobník na teplou užitkovou vodu.
Jde to i bez paliva
Elektřina je dalším energetickým zdrojem, který je využíván nejčastěji tam, kde jsou energetické ztráty budovy minimální. Výkon topných těles je dokonale regulován a veškerou energii lze bez ztrát přeměnit na teplo. Zatímco v minulosti jsme se potkávali s elektrickými kotli, které spirálami ohřívaly vodu cirkulující v otopné soustavě, dnes je elektřina častěji součástí řízeného systému větrání či přímého ohřevu elektrickými rohožemi či infrapanely.
