Obyvatelé sídlišť a center měst nemusí nedostatek vlastní zeleně řešit v zahrádkářské osadě nebo koupí půdy někde na venkově. Hezké prostředí lze vyrobit i na balkoně.
Jistě platí i jistá omezení – od velikosti balkonu přes jeho orientaci na světové strany až po chuť majitele věnovat minizahrádce energii. Květy, bylinky, ale i zelenina vydrží při dobré péči dlouho a ve druhé polovině května je poslední příležitostí k výsadbě.
Dostat leccos
Balkony v panelových domech mají jen pár čtverečních metrů. Zdánlivě malý prostor, ale i výzva, jak jej co nejúčelněji zařídit. Nemá smysl bezhlavě nakupovat rostliny a vybavení, spíše je třeba popřemýšlet o tom, čemu má sloužit a připravit si seznam doplňků a rostlin, které tam chcete umístit.
Na balkon jsou vhodné závěsné koše a květináče, které nezabírají místo na zemi. Bez problémů koupíte i truhlíky, které lze zavěsit na zábradlí balkonu, či květináče různé velikosti a tvaru.
Trochu soukromí
Na balkoně si můžete opravdu odpočinout jen tehdy, když tam nevidět jako do výkladu. Nejjednodušším řešením jsou popínavé rostliny, které dokáží za poměrně krátkou dobu vytvořit příjemné útočiště. Neprůhlednou stěnu dokáže na kovové či na dřevěné opěrné konstrukci vytvořit porost brslenu.
Tato stálezelená rychle rostoucí křovitá rostlina je robustní a nenáročná. Odvážnější mohou zkusit zasadit i obyčejné fazole – ta zajistí soukromí stejně dobře. Kdo si chce balkonovou terasu ohradit ještě rychleji, může použít plastové nádoby, osázené například zimostrázem, břečťanem či různými druhy tují, někdy vysokými až 1,8 metru.
Bylinky
Jen málokteré rostliny se za poslední roky těšily takové pozornosti jako bylinky. Daří se jim i na balkonech. Až na některé výjimky však potřebují slunečná či alespoň polostinná stanoviště a provzdušněnou na kompost bohatou půdu. I bylinek je dnes nepřeberné množství.
K novým a zlepšeným odrůdám patří například šalvěje s intenzivní vůní po citrónech či šalvěje s tříbarevnými květy. Velice oblíbená jsou však i klasická pažitka, máta či petržel. Pro lidi, co mají rádi italskou kuchyni, je velmi vhodný i dobromysl (oregano), lákavý nejen na chuť, ale také pro včely a motýly.
Dobromysl je, podobně jako bazalka, nenáročný na pěstování, ale může přinést spoustu radosti. Vždyť z balkonu ke kuchyňské lince je jen pár kroků.
Od rajčat po angrešt
Máte-li k tomu podmínky, můžete se pustit i do náročnějších rostlin. Na balkoně se mimořádně daří i rajčatům, paprice, ředkvičce, salátu, ale i jahodám, borůvkám, angreštům a kiwi. Jejich úroda sice nebude tak velká jako v normální zahradě, ale o to vlastně nejde.
Při pěstování ovoce a zeleniny je však třeba počítat s tím, že na balkon jsou určeny speciální odrůdy. Například balkonová rajčata mají nižší a kompaktní vzrůst. I ony však potřebují oporu, na kterou se vyvazují během růstu. U zeleniny a ovoce je důležitá ještě jedna věc.
Přestože pro svůj zdravý vývoj potřebují hodně tepla a světla, ideální je pro ně spíše balkon orientovaný na jihozápad nebo jihovýchod. Na balkoně, který je orientován přímo na jih, by bylo většině zeleniny přiteplo. Výjimkou jsou papriky či lilky, kterým se na velmi slunném místě daří velmi dobře.
Nejen muškáty
V neposlední řadě je třeba zmínit také květiny. Ne každý totiž potřebuje v minizahrádce pěstovat něco užitečného do kuchyně. Klasikou jsou samozřejmě muškáty. Jejich obliba není náhodná – jsou bezproblémové a mají výrazné květiny. Na balkonech je oblíbená i petunie, která je, podobně jako muškát, vhodná do závěsných nádob, ze kterých po čase začíná převisat.
Výběr je však mnohem širší – v obchodech dostat mnohé barevné variace kalibrachoy (ideální rostlina do závěsných květináčů, u nás známá jako milionbels), chryzantémovky (kvete až na podzim, ale lepší je koupit rostlinu, když má teprve poupata) či bohatě kvetoucí netýkavky . Ať už si na balkoně vysadíte cokoli, vždy to může přinést radost. Co člověk vytvoří vlastníma rukama, má větší hodnotu než to, co si koupí v obchodě.
